VELIKONOČNÍ DEMONSTRACE ZA MÍR

byla uskutečněna v Táboře, městě husitských tradic, v sobotu 1. dubna 2023

Vzhledem k pokračujícímu ozbrojenému konfliktu na východě Evropy, který byl svým vývojem nepředvídatelným a vyznačoval se narůstající eskalací, do které byly zapojeny i dvě jaderné supervelmoci, rozhodla Okresní rada KČP Táborsko, Dr. Edvarda Beneše, připravit a uskutečnit co největší demonstraci za mír. Velikonoční demonstrace za mír navázala na prosincovou Manifestaci a modlitbu za mír. Ta byla připravena bez účasti politických stran. Velikonoční demonstraci předcházela série mírových průvodů městem, kterých bylo celkem 7. První byl uskutečněn v pátek 17.2. 2023 a poslední den před demonstrací, v pátek 31.3. 2023. Průvody jsme společně s jinými vlastenci z Tábora vyjadřovali společný odpor proti válce a touhou po zahájení mírových jednání jsme chtěli vyslat vzkaz vládě ČR. Později kdosi ze sociální sítě Facebook zahrnul naše průvody mezi pochody za mír a vyhodnotil naši demonstraci jako vyvrcholení Českých pochodů za mír. Příprava na Velikonoční demonstraci za mír probíhala po celou dobu organizovaně dle zpracované ideje a harmonogramu přípravy, které jsem osobně zpracoval. Formát demonstrace byl rozšířen o účast politických stran, které budou ochotny se na jejím uskutečnění účastnit.

Pro demonstraci byly idejí vytyčeny cíle:

Demonstrovat odpor občanů Tábora k eskalaci mezinárodního napětí a k válečným přípravám, které proti vůli většiny občanů činí vláda ČR a GŠ AČR.

Vyjádřit touhu občanů po životě v míru a po mírové, vzájemně výhodné spolupráci se všemi státy a národy Evropy. Možnou modlitbou podpořit touhu občanů po míru.

Demonstrovat nesouhlas s opatřeními státu, které směřují k omezování

a možnému potlačení ústavních práv a svobod občanů.

Organizační a přípravný tým demonstrace, který jsem vedl, měl původně v plánu zapojit do navazování kontaktů a zvaní jednotlivých subjektů koordinátory, kteří by tento styk zajistili. To se ukázalo pro mnoho lidí z týmu jako nereálný úkol. Sám jsem si stanovil, že budu koordinovat spolupráci s KČP a s KSČM. Když se ukázalo, že v týmu nemá nikdo chuť plnit úkoly koordinátora pro ČSSD, vzal jsem tento úkol také na sebe. Praxe ukázala, že šlo o správné rozhodnutí. Při vyhodnocení početního podílu účastníků demonstrace, bylo na první pohled zřejmé, že většinu z cca 300 přítomných demonstrantů tvořili členové a sympatizanti KČP, komunisté, sociální demokraté a lidé od ANS. Občanů z Tábora a okolí tam bylo velmi málo. Znamená to, že vynaložené prostředky na propagaci demonstrace, kterými byl mnohatisícový tisk plakátů, letáků a pozvánek, jejich distribuce do poštovních schránek a osobním stykem, výlep plakátů na mnoha plakátovacích plochách, byly krajně neúčinnými. Nízkou účinnost v oslovení občanů ukázala také propagace na sociálních sítích. Proč takto občané netečně reagují není předmětem tohoto článku.

Vlastní průběh demonstrace byl přenášem přímým přenosem pomocí dvou televizních videopřenosů, a sice TV Raptor a Petr Bureš TV. Přítelkyně Světlana Šatná, členka KČP pořídila také svůj videozáznam z demonstrace. Všechny tři jsou k dispozici na síti Facebook a na You Tube.

Velký význam pro úspěch demonstrace měla politická záštita soudružky Kateřiny Konečné, poslankyně EP a předsedkyně ÚV KSČM, kterou nad akcí převzala.

Po mém úvodním slovu byly přečtena "Zdravice demonstrantům" předsedy Národní rady KČP přítele Jaroslava Hudce. Zdravici přečetla přítelkyně Jana Kozáková, členka Národní rady KČP a předsedkyně JčKR KČP Jana Žižky z Trocnova.

Zásadním způsobem, kladně přispěla na demostraci účast a projev pana Jana Kavana, signatáře výzvy Mír a spravedlnost, politika a diplomata, v minulosti jediného diplomata z ČR, který předsedal Valnému shromáždění OSN.

Mimořádný význam pro členy KČP měla "Zdravice pana Jana Campbell, předsedy Akademické rady Institutu české levice". Přečtena byla také "Zdravice PhDr. Petra Hampla, Ph.D., sociologa a českého vlastence".

Velký politický význam mělo vystoupení soudruha Milana Krajči, místopředsedy ÚV KSČM pro občanský sektor a evropské záležitosti, který předsedá Českému mírovému fóru a je také viceprezidentem Světové rady míru. Podnětným bylo vystoupení paní PhDr. Vladimíry Vítové, předsekyně ANS, která vede naše druhé mírové hnutí - České mírové fórum.

Zlatým hřebem programu demonstrace bylo vystoupení soudruha Josefa Skály, politika a historika.

Před ukončením demonstrace vzhledem k nedostatku času nedostalo se na vystoupení pana Bohuslava Bednáře, českého vlastence z Táborska na téma "Českomoravské jaro". Bude uveřejněno dodatečně.

Posledním, hlavním bodem programu demonstrace bylo vyhlášení "Závěrečného prohlášení demonstrantů Velikonoční demonstrace za mír", které společně připravili KSČM a ANS, vedení obou mírových hnutí a táborská Sekce Strážců míru od Okresní rady KČP Táborsko, Dr. Edvarda Beneše. Prohlášení přečetl pan Marek Adam, člen KČP z Tábora. Prohlášení bylo následně schváleno přítomnými demonstranty bouřlivým potleskem.

Velikonoční demonstrace za mír byla ukončena Husitským chorálem - hymnou Klubu českého pohraničí.

Přítel Jaroslav Hudec, předseda Národní rady KČP demonstrantům zajistil předání závěrečného prohlášení osobním dopisem adresovaným všem pěti ústavním činitelům, prezidentu republiky, předsedovi vlády ČR, předsedajícím obou komorám Parlamentu ČR a předsedovi Ústavního soudu. S jejich vyjádřeními budou čtenáři seznámeni.

Autor:

Ing. Zdeněk Trippé

Fotografie: František Kovář, Miroslav Maršálek a Daniel Pekař

Fotogalerie:

POLITICKÁ ZÁŠTITA SOUDRUŽKY KATEŘINY KONEČNÉ, POSLANKYNĚ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A PŘEDSEDKYNĚ ÚV KSČM NAD VELIKONOČNÍ DEMONSTRACI ZA MÍR

(OPIS)

Vážení soudruzi, milí přítelé,

děkuji za pozvání na vámi organizovanou Velikonoční demonstraci za mír svolanou na sobotu

1. dubna 2023 do Tábora. Pracovní povinnosti mi bohužel neumožňují se shromáždění, hájícího dnes tak důležitý požadavek míru, zúčastnit. Za Komunistickou stranu Čech a Moravy proto bude na akci přítomen její místopředseda Milan Krajča. Osobně ale posílám všem shromážděným pozdravy a poděkování za to, že pozvedají hlas na obranu míru a proti těm, kteří zavlekli a dále zavlékají naši zemi do válečných konfliktů. Ráda také vyhovuji žádosti organizátorů, týkající se mé záštity nad mírovým shromážděním v Táboře. Přeji, ať se mírová demonstrace vydaří a oprávněné volání po tolik potřebném míru zazní z husitského Tábora opravdu hlasitě.

S pozdravem

                                                                                                          Kateřina Konečná v.r.

PODPORA VELIKONOČNÍ DEMONSTRACE ZA MÍR ODBOROVÝM SDRUŽENÍM ČECH, MORAVY, SLEZSKA

V Praze 28.3. 2023

Vážený soudruh
Jaroslav Hudec
předseda Národní rady KČP

Vážený soudruhu předsedo,
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska podpoří aktivně Mírovou demonstraci v Táboře 1. dubna 2023.

Se soudružským a bratrským odborovým pozdravem

Stanislav Grospič v. r.
Předseda OSČMS 

Klub českého pohraničí, z. s.
Národní rada KČP
14. března 2023

ZDRAVICE

demonstrantům, kteří se sešli v sobotu, 1. dubna 2023 od 14 hodin v Táboře na náměstí TGM

Vážené demonstrující občanky a občané,

pozdravuji vás jménem plenárního zasedání Národní rady Klubu českého pohraničí, zapsaného spolku, které zasedalo 21. ledna 2023 v hlavním městě Praze na svém řádném, druhém zasedání od XI. Národního sněmu, který se sešel loni v Praze.

Programovým cílem Klubu českého pohraničí, z. s., je zachování českého charakteru českého pohraničí, udržení národních a sociálních jistot a celkové kvality života občanů, rozšiřování přátelských vztahů s ostatními, zejména sousedními národy,  upevnění důstojného postavení České republiky ve světovém společenství a zachování světového míru.

Vaše dnešní demonstrace na téma "Velikonoční demonstrace za mír" je součástí celého bloku podobných demonstrací, které mají pokojný a nenásilný průběh, a které jsou nám, členům KČP sympatické nejenom svým obsahem, ale zejména nenásilnou, pokojnou formou protestu.

Klub českého pohraničí, nehledě na pomluvy jeho odpůrců, bude vždy stát na straně Ústavy ČR a bude i nadále obhajovat a prosazovat v souladu se svým programem a stanovami, české národní zájmy, územní celistvost, státní suverenitu a rovnoprávné postavení ČR v mezinárodním společenství států a v EU. Státní hranice a dnešní státoprávní uspořádání ČR jsou pro nás červenou linií.

Myšlenky a teze "Plánu ČR na 1. místě", s kterými se táborští členové Klubu českého pohraničí ztotožňují, se z velké části překrývají také s našim programem a tezemi stanov klubu. Proto vás ve vaší odpovědné občanské aktivitě podporujeme a na mnoha místech naší vlasti jsme byli naší členskou základnou přítomni na podobných demonstracích. Zachování míru v Evropě a ve světě se stává nejdůležitějším faktorem domácí a zahraniční politiky.

Mír, to je nový rozvoj naší vlasti, pokojný život našich rodin a válka by tomu učinila rázný konec. Války nepodporujeme a tvrdě je odsuzujeme!

Přejeme vám úspěch v odpovědné občanské aktivitě pro vlast a pomůžeme vám naplnit myšlenky programu Plán ČR na 1. místě v občanské praxi. Budeme neochvějně stát na straně míru a proti válce!

Ať žije svoboda, sociální spravedlnost a život v míru.

Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!

Jaroslav Hudec, v. r.
předseda Národní rady 
Klubu českého pohraničí

REÁLNÉ MOŽNOSTI OSN A JEJÍ RADY BEZPEČNOSTI V SNÍŽENÍ RIZIKA ROZPOUTÁNÍ SVĚTOVÉHO OZBROJENÉHO KONFLIKTU.

VÝZVA MÍR A SPRAVEDLNOST. TÁBOR 1.4. 2023

Vážené dámy, vážení pánové, milí přátelé,

Především bych vás chtěl pozdravit jménem iniciativy Mír a spravedlnost a jménem Spojenectví práce a solidarity a poděkovat vám, že jste přišli podpořit úsilí o prosazení míru v Evropě a příměří v ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Mírovou iniciativu Mír a spravedlnost jsme zahájili v polovině letošního ledna. Výzva je adresována české vládě, od níž žádáme především ukončení podpory válce i šíření nenávisti vůči jinému státu a ukončení potlačování všech jiných názorů. Největší kritika se soustředila na náš požadavek přerušit dodávání zbraní a prosadit příměří, které by umožnilo diplomatům zahájit jednání o stabilním míru. V těchto dnech jsme dosáhli zhruba 17 000 signatářů, což není zas tak málo vzhledem k soustředěné mediální kritice i k několika případům diskriminace signatářů v zaměstnání. Jsem si jist, že bychom získali větší podporu, pokud by nám současná cenzura neznemožňovala i odpovídat na nenávistné mediální útoky, natož, abychom mohli zveřejňovat naše názory a texty. A tak se musíme spoléhat na shromáždění jako je vaše dnešní, abychom lidi mohli vyzvat k podpisu, který můžete přidat elektronicky na www.míraspravednost.cz nebo i podepsat petiční arch, který tu mám sebou.

Naši politici a novináři se sice slovně hlásí k tzv.západním hodnotám, ale třeba jejich jistou svobodu tisku ignorují. A tak mám problémy v mainstreamových médiích zveřejnit třeba názor nejvyššího amerického vojenského představitele generála Mark Milleyho, který jasně prohlásil, že vojenské vítězství Ukrajiny je "nedosažitelné" a že ten konflikt nemá žádné vojenské řešení. Míru prostě nelze dosáhnout tím, že jedna strana porazí tu druhou. I Výbor předsedů VS OSN minulý měsíc vyzval k příměří a k diplomatickému jednání o míru. Ani tuto Výzvu se mi zatím nepodařilo u nás zveřejnit v hlavních médiích. Pokud jde o OSN, tak sehrála pozitivní roli nejen pro umožnění vývozu ukrajinského obilí, ale i pro záchranu mnoha lidí v Mariupolu. Dokud se ovšem nezmění pravidla fungování RB dohodnutá v roce po konci války, tak bude role RB paralyzována právem veta mezi soupeřícími velmocemi. OSN může předcházet konfliktům, skvěle vyjednávat a zajišťovat rekonstrukci po konfliktech, ale nemůže vojensky podpořit jednu velmoc proti druhé.

Česká vláda nám vnucuje absurdní myšlenku, že "Ruskou armáda nelze zastavit diplomacií, jen silou", jak v Právu prohlásil Tomáš Pojar, dnes šéf přes bezpečnost i cenzuru. Bohužel to nemyslel jako špatný vtip, ale vážně. Měl by si přehrát projev Roberta Fica, který se může stát příštím slovenským premiérem, který jasně vysvětlil, že domnívat se, že lze porazit jadernou velmoc je hloupostí a nepředstavitelnou naivitou. Mimochodem i Putinův spojenec běloruský Lukašenko v těchto dnech varoval, že pokud by se Rusko octlo v úzkých anebo mělo obavu ze ztráty třeba Krymu, tak Putin je připraven použít taktickou jadernou zbraň. Tzv.kolektivní Západ, včetně české vlády, je přesvědčen, že Putin blafuje. I pan Pojar zmiňuje, že Putin "straší apokalypsou" a z tohoto nezodpovědného a nebezpečného postoje mi jde mráz po zádech. Na tom jsem se před několika dny shodl i s generálem Šándorem. Jen o něco ještě absurdnější představě hovoří ministr zahraničí Lipavský, který straší úvahou, že když nezastavíme Rusy na Dněpru, tak přijdou až do střední Evropy. A to s vážnou tváří tvrdí ve chvíli, kdy se zasekli u malého Bachmutu a nebyli ani schopni si udržet Charkov, v podstatě ruské město asi 30 km od ruských hranic. Účinně se tak šíří iracionální strach.

Válkychtiví lidé jsou přesvědčeni, že i jen ochota jednat, natož jakákoliv mírová dohoda je mnichovanstvím a kapitulací a zradou statečné Ukrajiny. Já naopak jsem přesvědčen, že největší zradou Ukrajiny je podpora pokračování války, která povede jen k většímu krveprolití, většímu počtu obětí a k většímu zničení Ukrajiny. To je pochopitelně jasné i prezidentu Zelenskému, který však veřejně opakuje americkou mantru, že díky západním moderním zbraním vyžene Rusy z celé Ukrajiny. Nevěřím, že by tomu sám věřil. Nyní je proti jednání, ale připomínám, že už loni v březnu byl ochotný v Istanbulu podepsat 15tibodovou "dohodu o neutralitě", což mu však USA i Británie vzápětí zakázaly. A nyní sice odmítl čínský 12tibodový mírový plán, ale současně vyjádřil ochotu se Sin Ťi-phingem jednat.

Nedivil bych se, kdyby měl Zelenský obavu ze ztráty americké podpory, bez níž by byl ztracen, neboť si uvědomuje, že se blíží americké prezidentské volby a již nyní asi 50% republikánů se domnívá, že USA pomáhají Ukrajině až přespříliš a jejich prezidentští kandidáti uznávají, že vítězství Ukrajiny není národním zájmem, ale jen zájmem zbrojařského průmyslu. Dodnes Ukrajina získala větší finanční a vojenskou podporu než Afghánistán, Izrael a Egypt dohromady. Jakmile strýček Sam uzavře kohoutky své podpoře, tak Ukrajina bude muset začít jednat bez ohledu na aktuální situaci na bojišti. Výhodnější by bylo pro ní začít jednat ihned.

Ještě mi dovolte poznámku k současné výzvě dostat Putina před mezinárodní trestní soud v Haagu a i snahu zakázat ruským a běloruským sportovcům účastnit se olympiády a dalších velkých sportovních turnajů, což podporují i čeští politici a český olympijský výbor, navzdory postoji MOV. Jde o pokryteckou ukázku dvojího metru. Americkým sportovcům nikdo nekladl žádné překážky ani v době války ve Vietnamu, Afghánistánu či Iráku. Ani Rusko, ani USA nejsou signatáři ICC a Haag tedy nemá žádnou jurisdikci. Ale především vyzval někdo prezidenta George W. Bushe, aby předstoupil před soud v Haagu, když v Iráku zahynulo více než 650 000 lidí? A zdůrazňuji, že USA a tzv.koalice ochotných (kam Cyril Svoboda zařadil i ČR) věděly už v březnu 2003, že záminka k invazi do Iráku, tedy, že Husajn má zbraně hromadného ničení, je vylhaná. Byl jsem v té době předsedou VS OSN a znali jsme tehdy předběžné závěry zbrojní komise OSN vedené Švédem panem Blixem. Říkal jsem to hlasitě v řadě zemí světa, ale např.v Česku to nikdo nechtěl slyšet.

Mezinárodní společenství by mělo podpořit např.referendum pod dozorem OSN na Krymu a v Donbasu, a pokud by tam většina rusky mluvících občanů odmítla kyjevský režim, tak bychom to měli respektovat. Mimochodem uznali jsme samostatnost Kosova, ale ne Luhanské a Doněcké republiky. Princip sebeurčení platí jen tam, kde nám to dovolí naši spojenci. Ukrajina jim nedala ani tu autonomii, kterou stipulovaly Minské dohody.

Vnímám, že termín "mír" je dnes krajně podezřelé a sprosté slovo. My, kteří ho prosazujeme, jsme nálepkováni jako banda mírových štváčů a chcimírů. Klidně se k tomu hrdě hlásím. Ano, chci mír. Heslem mé generace bylo, že "válka je vůl"! To platí o dnes. A zástupní válka mezi NATO a Ruskem, tedy mezi velmocemi, je super vůl! Má generace se rovněž hlásila k Johnu Lennonovi. Jeho výzva "Dejme míru šanci!" je dnes velmi aktuální. A tak prosím podpořte naši mírovou iniciativu a odmítněte válečné štváče ve vedení toho státu i mezi jejich novinářskými stoupenci. Náš hlas musíme nechat zaznít co nejhlasitěji!!

Jan Kavan
diplomat a politik 

ZDRAVICE PANA JANA CAMPBELL

Vážení občané, hosté, bývalí příslušníci Pohraniční stráže, členové Klubu českého pohraničí a Společnosti Ludvíka Svobody!

Děkuji za pozvání pana inženýra Zdeňka Trippé a jeho akceptování této formy zdravice.

Okolnosti nedovolují mi oslovit Vás osobně. Děkuji touto formou i Vám všem přítomným za účast na demonstraci ve věci míru v době vojenského konfliktu nedaleko hranic České republiky, zvyšujícího se napětí mezi státy a rostoucího rizika velkého vojenského střetu mezi velmocemi.

Předpokládám, že velká většina z Vás si uvědomuje, že probíhající proces proměny světa z unipolárního modelu v multipolární není jenom objektivní, ale má také své vlivové zázemí.

Předpokládám, že alespoň někteří z Vás přítomných si mohou představit, že země středoevropského prostoru, do kterého patří i Česká republika a který je vymezen třemi moři – Baltským, Jaderským a Černým, mohou hrát v představitelné budoucnosti jinou roli, než současná Evropská Unie.

Kompaktní středoevropské území, o kterém jsem se zmínil, může totiž být nejenom obchodním mostem, ale i výrobní základnou s přiměřeně levnou pracovní silou a přiměřeně rozvitou technologií, která nebude představovat ani vojenskou, ani hospodářskou, ani politickou hrozbu.

Historie připomíná, že Češi jsou v České kotlině od nepaměti, že nikomu se nepodařilo je odtud vyhnat, a že Češi v cizině nevytvářejí diaspory. Proto je možné představit si, že Češi tu budou žít i nadále. Tuto historickou danost není potřeba dokazovat.

Na druhé straně je pravdou, a to již od časů co zemřel Jan Žižka z Trocnova, že kdo šel kolem Čech, ten je obsadil. Žádný vetřelec ale nevydržel poslouchat české vtipy déle než čtyři sta let.

Velikost Česka je zakotvena v tvořivosti, schopnosti improvizovat a pracovitosti a ne v přírodním bohatství země potřebném pro technologický vývoj. Současně nic Čechům zas tak moc nechybí. Proto doposud na nikoho neútočili.

Výzvou pro Čechy je mimo jiné skutečnost, že národ není nic abstraktního, aby se jeho práva dala vytyčit politickým programem průměrných jedinců. A to současní vládnoucí politici jsou. O myšlenkové elitě EU a českého národa tu nemůže být řeči. Proto je potřeba vychovávat a vzdělávat národní elitu.

Jestliže Klub českého pohraničí je legálním zapsaným spolkem s celostátní působností, rozvinutou organizační strukturou a má svůj vyhraněný ideologický program, pomocí kterého se snaží prosadit uvnitř sociálního vztahu svoji vlastní vůli, pak má i povinnost identifikovat, vychovávat a vzdělávat skutečné národní elity, které dosavadní nadnárodní řízení nepotřebuje.

Národní elity jsou potřeba, aby činnost členů a akce Klubu českého pohraničí, které byly původně zaměřeny výhradně na českoněmecké soužití v pohraničních oblastech a na interpretaci událostí, aktů a činů týkajících se tohoto soužití, mohly být rozšířeny, mohly se aktivně účastnit probíhajícího procesu proměny světa z unipolárního modelu v multipolární a mohly spoluformovat jeho vlivové zázemí tak, aby nebylo možné Klubu českého pohraničí, Společnosti Ludvíka Svobody a žádnému příznivci levicového smýšlení dokázat tematickou vyprázdněnost a neschopnost organizovat akce většího rozsahu, na kterých by existovala možnost oslovit zájmovou veřejnost a zvýšit počty a kvalitu podporovatelů.

Přeji dnešní demonstraci za mír úspěch vedoucí k dialogu a uvědomění si, že národ bez problémů je národem bez možností. Dnes, kdy máme tolik problémů, máme mnoho možností. Je na nás všech si vybrat tu nejlepší.

Souhlasu netřeba.

Jan Campbell, 27. března 2023
Předseda Akademické rady Institutu české levice

ZDRAVICE PANA PhDr. PETRA HAMPLA, Ph.D, SOCIOLOGA A ČESKÉHO VLASTENCE

Dámy a pánové, vlastenci,

Děkuji za možnost oslovit vaše shromáždění aspoň dopisem. Omlouvám se a lituji, že mezi vámi nemohu být osobně. Chválím a obdivuji vaši angažovanost, že vám veřejné věci nejsou lhostejné, že jste ochotni obětovat čas, energii, city a mnozí ještě víc.

Aby byl jedinec užitečný pro svůj národ, je zapotřebí třech věcí.

• Nést odpovědnost za sebe, za svůj život a za své nejbližší.
• Přirozeně pomáhat lidem ve svém okolí.
• Společně s ostatními usilovat kolektivní akcí o společenskou změnu, je-li to zapotřebí.

A dnes to zapotřebí nesporně je.

V těchto dnech mnozí sepisují seznamy požadavků. Mnohé z těch požadavků jsou moudré a oprávněné, za všemi jsou cítit obavy o osud národa.

Nečekejme ale, že odpovědí bude něco jiného než výsměch. Vládnoucí moc i jejich lokajové se nám budou smát do obličeje. A mohou si to dovolit. Neskrývejme si, jaká je situace. Oni vyhráli, my jsme prohráli. Ta stejná mocenská skupina vyhrála už třetí volby po sobě, a k tomu drží všechny nevolené pozice. Parlamentní volby jen díky obrovskému štěstí a téměř milionu propadlých hlasů. V senátních volbách vládní kandidáti už poměrně jasně. A prezidentské volby dopadly ve prospěch jejich kandidáta drtivě. Pan Fiala a jeho kumpáni se mohou cítit jako po vítězné občanské válce. A počínají si tak, jak si obvykle počínají vítězové.

Dámy a pánové, není čas vznášet požadavky. Je čas pracovat na změně poměrů.Dovolím si proto malou parafrázi známého citátu.

Neptej se, co máš marně požadovat od vlády. Ptej se, co můžeš ty udělat pro to, aby se poměry změnily.

Dobrá zpráva je, že celkové světové trendy jsou na straně vlasteneckých hnutí. Globální hegemonie se rozpadá. Svět řízený americkými finančními elitami začíná být minulostí. Stejně tak víra v globální volný trh. S tím i panství nové aristokracie. Kolabuje i tzv. ekonomika služeb a naivní představa, že děti nepotřebují znalosti, že mohou všechno najít na wikipedii.

Je stále jasnější, že budoucnost - to je svět, kde existuje několik rovnocenných civilizačních okruhů. Kde ekonomické a vzdělaností centrum je v Číně. Kde vlády jednotlivých států sledují svoje zájmy a regulují podle toho svá národní hospodářství, a kde je to pokládáno za naprosto samozřejmé. Svět, který rozumí tomu, že skutečným zdrojem bohatství jsou výroba a zemědělství, a nikoliv finanční služby. Svět, kde se děti neučí podle metod 19. století, ale využití nových psychologických poznatků jim umožní naučit se všechno, co uměly děti před generacemi a ještě mnohem víc.

"Patřit na Západ" je jenom jiný výraz pro patřit do minulosti. Česká vláda může organizovat další a další soudní procesy, ale tenhle základní trend tím nezmění.

Špatná zpráva ale je, že my žijeme v té části světa, kde je panství nové aristokracie silnější než kdy předtím. Vzniká spálená země, a z naší vlasti se postupně stává území vhodné pro kolonizaci kýmkoliv, kdo bude mít chuť.

Jak tomu zabránit?

Potřebujeme, aby pokračovala eroze vládnoucí třídy. Ale k tomu není co doplnit. To zvládnou i bez nás a počínají si velmi zdatně.

Vedle toho ale potřebujeme připravovat změnu. Pracovat na růstu vlastních schopností. Přejít od chaotické nespokojenosti a emotivního hněvu k jasné vizi jiného uspořádání. Potřebujeme hodně studovat. Potřebujeme rozvíjet základy místního hospodářství a soběstačnosti. Potřebujeme udržet řemeslné, technické a jiné dovednosti, které jsou dnes takovou rychlostí likvidovány. Potřebujeme udržet znalost pravdivých národních dějin, jak se je učily generace před námi. Potřebujeme zachránit znalost matematiky a přírodních věd, dnes na školách nahrazovaných politickou agitací.

To vše v situaci, kdy život je stále těžší. Kdy je pro mnoho lidí stále obtížnější sehnat prostředky, aby se mohli najíst a aby si mohli doma zatopit. Ale jsme houževnatý národ. Národ, kde si lidé vždy uměli poradit. Kéž bychom byli taky národem soudržným, který se nepodaří rozeštvat.

To není jen o dnešním odpoledni. To je také o tom, jak budeme jednat zítra, pozítří, za týden a za měsíc. Každý den a každá hodina rozhoduje.

Můžeme ji věnovat práci pro sebe, své rodiny a svůj národ. Nebo se nechat strhnout korporátními reklamami a přiblblými médii.

To nakonec rozhodne o tom, jestli bude národ připravený na změnu nebo národ rezignovaný.

Ať žije svobodná Česká republika! 

Slávek Bednář
český vlastenec z Táborska

ČESKOMORAVSKÉ JARO

Den se probouzí do namodralého oparu.

Kdesi špitne hlásek prvního ptáčka, brzy bude nad krajinou svítat.

Když pojednou prostor se zachvěl.

Vše ztichlo, jen Moravská se Slezskou orlicí vzlétly vysoko v oblaka a dívají se odkud mocné chvění vzešlo.

Pak v dáli spatřily jak to Český lev povstal a mocným hlasem zařval.

Vstaň lide Český, Moravský a Slezský, je čas zemi svou bránit od zaprodaných pánů a jejich přisluhovačů.

Je čas svou matičku zemi očistit od toho všeho zhoubného plevele, jenž vás všechny dusí.

Orlice se snesly na silnou větev posvátného dubu, stromu prastarých Slovanů, pod kterým již čekal Český lev.

Lid český, moravský a slezský procitl a jal se kráčet na to místo posvátné.

Zaprodaní mocipáni a jejich přisluhovači jak spatřili zástupy lidu českého, moravského a slezského, dali se na zbabělý útěk.

Pak Český lev znovu zařval jako varování a Moravská se Slezskou orlicí zakroužily nad zástupy lidí svých.

Země Česká, Moravská a Slezská jsou opět svobodné.

Pak lev a orlice řekli lidským hlasem.

Lide, chraň si svou matičku zemi a již nikdy nedopusť cizákům a zaprodaným pánům, aby vás nutili ohýbat hřbety své. Chraňte si svou mluvu a buďte si vzájemně věrní.

Tak se staň

Chceme mír! S ničím menším se nedokážeme spokojit.

(Prohlášení účastníků Velikonoční demonstrace za mír konané v Táboře dne 1. dubna 2023)

V bojovném duchu táborských tradic vymezují se čeští vlastenci vůči snahám současné vlády zavléct Českou republiku ještě hlouběji do válečné vřavy odehrávající se na Ukrajině. Nechceme a nesmíme podporovat další eskalaci konfliktu, prodlužovat válku nesmyslnými dodávkami zbraní a přistupovat na militarizaci naší společnosti.

"Válka je to nejhorší, co může lidstvo zažít. Válka je řezničina, nedůstojná lidského rodu. Největší a nejslavnější bitvu, kterou lidé mohou vybojovat, je bitva za mír a za přátelství mezi národy,"

pronesl armádní generál Ludvík Svoboda a slova tohoto velkého vlastence, který válku poznal na vlastní kůži, jsou inspirací i pro naše požadavky. Vyzýváme vládu k okamžité změně české zahraniční politiky tak, aby byla postavena na mírové mezinárodní spolupráci! Odmítáme cizí vojenské základny na našem území, další zvyšování výdajů na zbrojení a také požadujeme okamžité vystoupení České republiky

z agresivního paktu NATO a z Evropské unie! V EU narůstá militarizmus. Lisabonská smlouva obsahuje tzv. klauzuli solidarity a potvrzuje obranu 'evropských zájmů' (Hlava V). Jedná se o institucionální a akční propojení bezpečnostní a zahraniční politiky EU s NATO. Články 42 - 44 o zahraniční a bezpečnostní politice unie omezují národní suverenitu. Navíc připouští vojenské operace mimo vlastní teritorium. Nikdo nesmí hazardovat s životy občanů České republiky v cizím zájmu!

Chceme mír! S ničím menším se nedokážeme spokojit. Proto podporujeme všechny kroky vedoucí k mírovému řešení ukrajinského konfliktu a k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě v souladu se zásadami mezinárodního práva a Charty OSN. Vyzýváme české vlastence, potomky slavných a nezdolných husitů, kterým záleží na bezpečí a zdravém rozvoji naší vlasti, aby spolu s námi bojovali za mír. Nepřátel míru se nelekejme, na jejich množství nehleďme!

Tábor, 1. dubna 2023