Proč jsem vstoupil do KČP?

07.06.2024

Ten příběh se začal už dříve a vyvrcholil návštěvou Vily Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí.

Jednoho krásného dne jsme si s manželkou řekli, že se pojedeme podívat na rodiště jejího pra-pra-pra… dědečka, které se nachází u jihočeského Trocnova. Cestou jsme se stavěli na manželčině pracovišti a tam jsme potkali jejího známého, který měl kamsi namířeno, vyzbrojen jakousi tyčí zabalenou v zeleném látkovém futrálu. Slovo dalo slovo a my se dozvěděli, že cíl naší cesty je shodný s jeho. Inu nabídli jsme mu odvoz. Zanedlouho jsme byli na místě a známý odhalil obsah futrálu. Jak nám vysvětlil, byla to vlajka husitské jízdy, umístěná na šroubovací žerdi. Řekl, že jde na akci a odešel.

Pak jsme se dlouho neviděli, i když manželka jej v práci občas potkávala.

Když se přehnal podezřelý Covid, po dvou letech na onu akci nás známý pozval. Bylo to setkání KČP z jihočeského kraje. Program i vlastní průběh setkání nás oba oslovil. S manželkou jsme zjistili, že ti lidé mají stejné názory na život, jako my.

Na té akci jsme si potykali a nový kamarád Jirka mi nabídl členství v Klubu českého pohraničí. Rád jsem přijal a stal se sympatizujícím. Od té doby jsem se, podle mých možností, účastnil akcí klubu, začal poznávat jeho členy a zaměření činnosti a ujistil se, že můj vstup byl krok správným směrem v mém životě.

Vzpomínám na akci 23. února 2023 na Malé scéně Metropolu v ČB, kde proběhla beseda ke 120. výročí narození Julia Fučíka a také na akci 5. října 2023 na bývalém vojenském hřbitově na Plavské ulici, u příležitosti uctění památky dvou čs. vojáků, kteří byli zabiti v roce 1938 ze zálohy sudeťáckými ordnery, v rozjitřené době po Mnichovské zradě.

Letos, 11. ledna na výroční schůzi KČP Jakuba Kubaty, jsem byl přijat za člena.

První větší akcí, které jsem se zúčastnil, jako člen, byla vzpomínka na prezidenta Edvarda Beneše, konaná dne 28.5.2024 u příležitosti 140. výročí jeho narození, u hrobky Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí. Náš klub Jakuba Kubaty se zúčastnil v počtu 7 lidí a jeden pes, věrný hlídač. Prohlédli jsme si muzeum, vilu a udržovaný areál zahrady.

Od 15.00 začala vzpomínková akce, kterou připravil Klub českého pohraničí Táborsko nesoucí název Dr. EDVARDA BENEŠE.

Vystoupilo 7 řečníků, kteří připomněli zásluhy prezidenta budovatele o československý stát, o jeho vznik, rozvoj a odkaz, mezi nimi i náš 1. místopředseda Dušan Sigmund a za Českou stranu národně sociální Bc. Ivan Fabián, DIS.

Důraz položili na zachování čs. Státnosti v duchu hesla klubu:

"Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!"

Po tomto zážitku jsem si upravil na Dr. Edvarda Beneše názor. Uviděl jsem v něm především člověka, který své schopnosti a síly věnoval státu, na jehož vzniku se podílel a lidem, kteří v něm žijí, životy jejichž uchránil. Navždy mi zůstane v paměti vzpomínka na jeho prosté kovové lože, jež bylo i ložem jeho úmrtním. Na bílém prostěradle rudá růže, zahalená černým flórem.

Na vzpomínkové akci se zúčastnilo asi 30 lidí. Je to vzkaz k zamyšlení!?

Když jsem s odstupem několika dní zalistoval Googlem, abych si osvěžil paměť a ujasnil dobové reálie, vyhrnulo se na mne bahno ze stoky tzv. hlavního proudu, které nenechalo na bývalém prezidentovi nitku suchou. Nestačím se divit a s opovržením sleduji to, co mohou vyplodit mozky poplatných hyen!

Proto vnímám jako nutné, aby činnost KČP sílila, i když jejich členové jsou převážně seniorského věku. Zaměřme se, prosím, na osvětu a rozšiřování členské základny. Samostatnou kapitolu věnujme mladým lidem. KČP není nostalgická vzpomínka a není jenom o připomínání našich osobností a našich padlých, kteří položili své životy za obranu naší vlasti. KČP je nepochybně živý organismus, který má co říci vývoji u nás, právě v této podivné době.

Jihočech Vláďa

KČP Jakuba Kubaty Českobudějovicko a okolí

2. června 2024

Fotogalerie: