Připomněli jsme si osvobození našeho krásného města Olomouce Rudou armádou 8.5.1945
V Olomouci jsme se v našich klubech KČP i VSA domluvili, že opět, jako každý rok, si připomeneme osvobození našeho krásného města 8.5.1945 Rudou armádou, že se zúčastníme vzpomínky na ty, kteří položili své životy, aby se náš život odvíjel v míru, aby
již u nás nikdy nebyl fašismus a nacismus. Koupili jsme kytice a vydali jsme se na 10.00 hodin
na Ústřední hřbitov, kde město pořádalo vzpomínku na "osvobození Olomouce" a konec I
I.světové války v Evropě. Zde se nalézá čestné pohřebiště-
Čestnému pohřebišti, zřízenému v roce 1946, dominuje
čtyřhranný pískovcový pylon na podstavci ukončený rudou pěticípou hvězdou. Je
umístěn uprostřed 22 náhrobků vyšších a 40 nižších důstojníků Rudé armády se
společným hrobem 1 435 ostatních sovětských vojáků (jen třetina z nich byla
známa jménem). Jejich ostatky sem byly soustředěny v zimních měsících roku 1946
ze 189 míst celé stř. a sev. Moravy (také z olomouckých hřbitovů v Hodolanech,
Chválkovicích a v Černovíře). Návrh pohřebiště vypracovala mise sovětských
důstojníků. Projekt, vč. ústředního pomníku, navrhl arch. F. Novák.
Čelem ke
skupině voj. náhrobků stojí stejné pomníky také na 32 hrobech jiných bojovníků,
vybraných tak, aby symbolizovali boj proti fašismu také na jiných frontách. Je
zde pohřbeno několik politických vězňů polské národnosti, utýraných na Mírově,
západní spojence symbolizují hroby dvou britských zajatců.
Dále jsou
zde pohřbeni Olomoučané padlí na konci války, např. členové podzemního vedení,
po nichž jsou v Olomouci pojmenovány ulice: Jaroslav Pavelčák a Ludvík Frajt,
vězni z Terezína Antonín Kavan a Anděloslav Gasta, oba předváleční komunální
činitelé, Ing. František Stavělík padlý v pražském povstání, učitelka Růžena
Valentová zahynulá na Valašsku v partyzánském boji a další hrdinové.
Čestné
pohřebiště padlým za 2.světové války je zapsaná kulturní památka v ÚSKP ČR pod
rej. č. 12219/8-3863. Bylo vybudováno v roce 1946 podle návrhu architektů
Jaroslava Kováře ml. a Františka Nováka.
Čestné
pohřebiště obsahuje tyto hroby: vojáci Rudé armády; jednotlivé hroby 22 vyšších
důstojníků a hroby 40 nižších důstojníků a dále hromadný hrob 1 436 vojínů
soustředěných v roce 1946 ze 189 míst střední a severní Moravy.
U čestného pohřebiště město zabezpečilo vojenskou hudbu a vojáky, kteří nesli věnce a kytice, které za zvuku smuteční hudby pokládali zástupci senátu, parlamentu, stran , spolků i jednotlivců. Krásnou velikou kytici položil společně s mládeží za KSČM př.Jindřich Kania, kytici položili naši přátelé z VSA Prostějov, samozřejmě i my. Po položení mnoha kytic zazněly projevy, ani v jednom jsme neslyšeli slovo Rudá armáda, nebo sovětští vojáci. Ale uslyšeli jsme slova o Ukrajině atd.! Po proslovech zazněla naše státní hymna, ale nemnozí jsme ji zpívali!
Auty a tramvají jsme přejeli doprostřed města k památníku Osvobození Rudou armádou na okraji Čechových
Sadů. První výzvy na postavení pomníku k uctění sovětských vojáků se objevily jen několik dní po osvobození 8. května, jen co se život ve městě začal trochu vracet k "normálu". Byla zorganizována veřejná sbírka, která vynesla přes sto tisíc korun, a vypsána architektonická soutěž, z došlých návrhů byl pro realizaci vybrán ten od Jaroslava Koláře mladšího. Památník byl odhalen za obrovského zájmu veřejnosti během slavností 14. a 15. července 1945,
Je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek naší republiky.
U tohoto památníku již hudba nebyla, také nebyly projevy, zástupci města a kraje položili věnce a my ostatní, my vlastenci, jsme položili kytice, poklonili jsme se a potom naše skupina u tohoto památníku zazpívala hromadně naši nejkrásnější píseň, naši státní hymnu. A co bylo úžasné-lidé, kteří okolo šli se k nám přidávali, také ti, co šli po chodníku. Měli jsme z toho krásný pocit.
Tak jsme vzdali čest těm, kdo nás ve druhé světové válce skutečně osvobodili.
KČP Olomouc, Ing.Karel Šimek