OKUPACE OSTRAVY A ČAJÁNKOVÝCH KASÁREN V ROCE 1939
Bylo sychravé úterý 14. března 1939 a po sedmnácté hodině se začínalo stmívat a od Petřkovic, kde už několik měsíců ležela Hitlerova německá Říše, se přivalila do centra Ostravy německá vojenská kolona. Od národní tragédie právě uplynulo 85 let. S odporem se wehrmacht takřka nesetkal. Zatímco ostravští Němci výskali radostí a zdviženou pravicí zdravili krajany, Češi nevěřícně zírali na okupanty, kteří cupovali zbytky rozpadajícího se Československa. Lidé se ještě utěšovali, že jednotky městem jen projíždějí na Slovensko, které zrovna v tento den na Hitlerovo přání vyhlásilo samostatnost. Třeba wehrmacht chce zabránit územním nárokům Maďarů, doufali Ostravané. Nacisté v osudný den obsadili už jen torzo kraje. Vždyť od začátku října 1938 oblasti Bruntálska, Opavska a velké části Novojičínska patřily do zabraného pohraničí. A Těšínsko, východní část regionu, okupovali Poláci. Právě Ostravsko bylo pro Hitlera vytouženým územím. Proto poslal vojsko o den dříve, než obsadil zbytek země včetně Prahy. V okamžiku, kdy wehrmacht vstoupil do Ostravy, se prezident Emil Hácha teprve blížil k Berlínu, kde byl přinucen k souhlasu s okupací. Hlavní proud okupantů směřoval od Petřkovic po dnešní Sokolské třídě k radnici na Prokešově náměstí. Další kolony přijížděly po mostech z Koblova, ze Svinova a z Polanky nad Odrou. S odporem se v Ostravě nikde nesetkaly, bez jediného výstřelu odzbrojily i vojenskou posádku na Hranečníku. V celém tehdejším Československu se na rozsáhlejší odpor Němcům se zbraní v ruce postavila jediná vojenská jednotka. Posádka Čajánkových kasáren ve Frýdku-Místku přivítala prvního Němce palbou. Obraně velel velitel kulometné roty kapitán Karel Pavlík. Pod sebou měl především mladé a nezkušené vojáky. Jako první proto rozbil okno a zahájil palbu. Vojáci měli k dispozici pouze pušky a lehké kulomety. Postrádali granáty a těžké kulomety. Zásoba střeliva navíc rychle docházela. Z posádky Čajánkových kasáren při přestřelce nepadl nikdo. Němci ale museli odnést minimálně 13 mrtvých a řadu zraněných. Některé prameny dokonce hovoří o dvou desítkách padlých německých vojáků. Ačkoliv se Němci snažili všemožně přesvědčovat, že jim jde o klid a spolupráci, skutečnost byla hodně odlišná. Za prvními sledy vojáků totiž dorazilo gestapo a začalo nelítostné zatýkání. Nacisté byli dobře připraveni. "Už v noci ze 14. na 15. března bylo zatčeno několik lidí, mezi prvními ostravský policejní prezident Emil Bača, na jehož místo byl dosazen německý policejní rada Friedrich Merler. Zatýkání byli komunisté, Židé, příslušníci Sokola, legionáři, ale také němečtí emigranti. Štáb německého okupačního vojska v čele s generálmajorem Waltrem Keinerem se usídlil na 6 let v Nové radnici, než naší Československou republiku osvobodila Rudá armáda, Československá armáda a další armády od fašismu.
Jan Gara, KČP VS Ostrava