12. příběh ... Staršina roty Vladimír Matoušek očima manželky Jiřiny Matouškové

07.02.2019

Jeden z mnoha

Můj manžel Vladimír Matoušek byl celý svůj život komunistou. Ve svých sedmnácti letech vstoupil do KSČ. Stále, až do své smrti pracoval v různých funkcích mezi lidmi. Od výběrčího stranických známek, takzvaného "desítkáře", až po předsedu základní organizace KSČ v místě svého bydliště.

Na "vojnu", tedy základní vojenskou službu, odcházel v roce 1951. Tento rok byl přijat zákon o ochraně státních hranic a Vláďa nastoupil na hranici na Šumavě jako pohraničník. Své úkoly se vždy snažil plnit vzorně, v poddůstojnické škole v Sušici, v Kašperských Horách i v Železné Rudě, kde sloužil na posádce. Byl velitelem družstva. V Železné Rudě na železničním nádraží ve stanici Alžbětín často sloužil. Bylo zde nádraží rozděleno jen závorou. Polovina byla česká a druhá polovina západoněmecká. Služba zde nebyla lehká, ale kde v té době byla na našich západních hranicích služba lehká. V Alžbětíně na nádraží na druhé straně sloužili Američané a všelijak naše hochy provokovali. Často na ně mířili svými zbraněmi a křičeli, ale naši pohraničníci byli rozvážní a klidní. Na jejich provokace nereagovali. Jednou se stala taková, dalo by se říci, nevinná příhoda. Američané házeli na naši stranu americké cigarety. Čekali s fotoaparáty v ruce, až je někdo z pohraničníku zvedne. Samozřejmě se nedočkali. Hoši cigarety odkopli tam, odkud byly házeny. Jak jsem již psala, nejen jejich fotoaparáty, ale především zbraně byly stále v pohotovosti.

Vláďa toužil být psovodem, ale to se mu nesplnilo. Byl vzorným kulometčíkem a za své vzorné plnění stranických i vojenských povinností se mu dostalo cti být vyfotografován před standartou Pohraniční stráže. Jeho rodičům poslalo vedení útvaru dopis, kde byl vyzvednut příkladný postoj jejich syna při plnění úkolů při ochraně státní hranice. Ze základní vojenské služby odcházel jako staršina roty.

Dnes, kdy píši tyto řádky, můj manžel Vladimír Matoušek již tři roky není mezi námi. Byl nejen vzorný pohraničník, ale i manžel, otec svých dcer a v zaměstnání spravedlivý a odpovědný dílovedoucí v lisovně AZNP Mladá Boleslav.

Jiřina Matoušková, Horky nad Jizerou u Mladé Boleslavi