11. příběh ... Strážmistr Miloslav KLICPERA

  Součástí slavných bojových tradic Pohraniční stráže je i aktivní účast příslušníků pohraničních útvarů SNB při likvidaci banderovských tlup na našem území.

Banderovci přepadali naše území už od konce II. světové války. Terorizovali obyvatelstvo zejména na východním Slovensku.

V součinnosti s domácí reakcí se snažili zvrátit pokrokový vývoj. Nejmasovější vpád ozbrojených tlup banderovců se uskutečnil v létě 1947. K zamezení jejích činností a k boji proti nim byl rozhodnutím vlády vytvořen pohraniční pluk Slovensko. Do bojů proti banderovcům zasáhly i jednotky armády.

V polovině srpna se kruh kolem banderovců zužoval. Řada z nich byla zajata nebo pobita. Ve středu 20. 8. 1947 obdrželi příslušníci jednotky dislokované v Krasňanech rozkaz přemístit se. Většina příslušníků, mezi nimi i strážmistr Miloslav Klicpera, se přesunula do prostoru soustředění stíhacích rot. Po příchodu na určené místo byl strážmistr Klicpera určen spolu s dalšími patnácti příslušníky čelním pátračem jednotky.

V dopoledních hodinách pátrací skupina narazila na opuštěný tábor banderovců. Krátce poté došlo k bojovému střetnutí se skupinou asi dvaceti ozbrojených mužů. Po kratší přestřelce, když bandité poznali, že neprorazí, ustoupili. Asi v 03,00 uslyšeli odpočívající příslušníci z míst svého tábora v Krasňanech prudkou střelbu. Bylo slyšet výstřely ze samopalu, německých kulometů, výbuchy granátů, střelbu z pistolí i volání. Světlice občas osvětlovaly plápolavým jasem krajinu. Palba z kulometů a detonace granátů znásobovaly obavy příslušníků o nemocné, které zanechali dole ve stanech. Nakonec bylo slyšet obrněnce, potom palbu jeho kulometů a dokonce i několik výstřelů z děla. Střelba pomalu umlkla. Ozývala se ojediněle, slábla a později zmlkla, jen světlice ještě občas osvětlovaly krajinu a pak nastal klid.

Po odpočinku v časných ranních hodinách, po první relaci tranzitu v Žilině, který sděloval silnou přestřelku, odrážení a rozbití Burlakovy sotni, byl vydán příkaz k dalšímu propátrání. Strážmistr Miloslav Klicpera šel jako první. Lesní pěšina byla zahalena šerem. Po chvíli chůze uslyšeli ostatní Klicperovo zvolání " STŮJ!". V tom vyšlehla proti skupině pátračů dávka ze samopalu. Příslušníci odpověděli svými zbraněmi. Do této přestřelky však již puška strážmistra Klicpery nezasáhla.

Za projevené hrdinství udělil prezident republiky strážmistrovi Miloslavu Klicperovi Československý válečný kříž in memoriam.