09. příběh ... Strážmistr Josef PEKAŘ

  Bývalý důstojník armády klerofašistického slovenského státu z let 1941 až 1945 a později funkcionářem Svazu brannosti Jaroslav Gajdoš založil po únoru 1948 v Praze protistátní skupinu, která vyvíjela intenzivní nepřátelskou činnost proti socialistickému zřízení. Měla na svědomí řadu sabotáží a diverzí a na březen připravovala nebezpečnou teroristickou akci zaměřenou proti jistým významným činitelům KSČ. Pouze pohotový a rázný zásah bezpečnostních orgánů spáchání těžkého zločinu v poslední chvíli překazil.

Protože Bezpečnost zachytila stopu a teroristům hrozilo odhalení, rozhodl vůdce bandy Gajdoš, že spolu s dalšími třemi členy skupiny přejde ilegálně na Západ. Dne 9. března 1949 opustili ranním vlakem Prahu. Každého tížila v kapse ostře nabitá pistole, navíc měli dýky a kompas. Přenocovali v hotelu Vídeň v Českém Krumlově, kde obdrželi cenné rady pro přechod hranic od bývalého rotného čs. zahraniční armády, zaměstnance pražského vyslanectví jedné západní země, který se zabýval převaděčstvím prominentních osob.

V pozdních odpoledních hodinách dne 11. března 1949 zastavil poblíž Soumarského mostu tři kolemjdoucí ženy neznámý muž vyšší postavy v dlouhém koženém kabátě s rudou hvězdou na klopě. Prohodil, že je důstojníkem Sboru národní bezpečnosti, jeho řidiči že se porouchal vůz a tak musí on pěšky do Českých Žlebů. Vyptával se na cestu a jak je to ještě daleko.

Už už chtěla jedna z žen podat žádanou informací, když si všimla, že z nedalekého lesa je pozorují tři muži. Rázem zapochybovala o tvrzení neznámého, něco zamumlala a už se svými družkami spěchala kolem mostu k Českým Žlebům. Zamířily rovnou na pohraniční útvar SNB.

K stíhání čtyř podezřelých mužů byla vyslána dvoučlenná hlídka - strážmistr Josef Pekař a velitel hlídky a respicient finanční stráže Miroslav Mutínský.

Hlídka snadno ve sněhu našla dobře znatelné stopy směřující k osadě Krásná Hora, ležící už blízko bavorských hranic. Kolem 19 hodiny dorazila hlídka k osadě. Stopy končily u dveří opuštěné chalupy.

Hlídka se přitiskla ke zdi chalupy. Ti chlapi mohli druhou stranou vyjít a k hranici je to už co by kamenem dohodil. Mohli být ovšem také uvnitř. Příslušníci věděli, že mohou v tomto případě spolehnout pouze sami na sebe. Nebylo to ostatně poprvé, co se ocitli v podobné situaci.

"Kryj mne!" - zavelel Pekař, rázným kopnutím rozrazil dveře a vkročil s napřaženým samopalem do místnosti.

Čtyři výstřely, vypálené rychle za sebou, zabouřily místností a ještě dvakrát se vrátily ozvěnou z nedalekých kopců. Nepromluvil to však Pekařův samopal. Už první teroristův výstřel probil strážmistrovo statečné srdce.

Strážmistr Josef Pekař padl smrtí chrabrých v boji s třídním nepřítelem na hranici, která si přízvisko "horká" v oné době zasloužila.