08. příběh ... Vojín Pavel JUHAS

  Statní hranice - dlouhá pomyslná čára obepínající celou naší vlast. Jako dlouhý had se plazí rovinami, protíná hladiny řek a šplhá po vrcholcích hor.

Co o ní vědí tisíce mladých chlapců, kteří sem přicházejí plnit svou nejčestnější občanskou povinnost?

Také Pavel Juhas, když dostal povolávací rozkaz k Pohraniční stráži, neměl o službě na státní hranici téměř žádnou představu. Jen kdesi v povědomí si uvědomoval, že to nebude služba lehká, ale těžší než u kteréhokoliv jiného druhu vojsk. Součastně se v něm však probouzela hrdost, že bude nosit stejnokroj se symbolem ochránců našich státních hranic.

Náročný výcvik mu o službě, která ho čeká, mnoho napověděla. Začal si také uvědomovat její náročnost a odpovědnost. Svou vrozenou houževnatostí překonával těžkosti vojenského života a těšil se na státní hranici.

Jako novým domovem se stala jednotka Nový Dvůr. Snadno pronikl do tajů pohraničnického mistrovství a brzy patřil mezi nejlepší příslušníky jednotky. Stal se velitelem hlídky...

2. dubna 1955 odcházel do služby jako již mnohokrát předtím. Příroda se začínala probouzet ze zimního spánku. Zbytky posledního sněhu se změnily v rozbředlou kaši, která nepříjemně čvachtala při každém došlápnutí. Konečně zaujali své stanoviště. Všude bylo naprosté ticho, jen jarní větřík si pohrával s větvemi stromů. Několik desítek metrů před ním probíhala ona pomyslná čára - státní hranice mezi jeho vlastí a Německou spolkovou republikou, hranice oddělující od sebe dva protikladné póly: svět socialismu a kapitalismu.

Pavel se zahleděl tam, na druhou stranu. Nikde nic podezřelého nespatřil. A přesto právě tam odtud se k nám již mnohokrát i v tomto úseku pokusili přejít ti, kteří nenáviděli naší zem; agenti a špióni. Jejich poslání bylo provádět sabotážní akce, mařit pokojnou výstavbu socialismu naší zemi, ohrožovat životy lidí a mařit klid domovů pracujících lidu.

Přes tuto hranici se snažili proniknout i zrádci své vlasti, ti, kteří utápěli smysl svého života po západním způsobu života.

NEPROJDOU - toto pohraničnické heslo naplňují dnem i nocí svědomitým výkonem služby pohraniční hlídky na celém úseku hranice. Na toto heslo myslel i vojín Pavel Juhas při výkonu služby. Zdálo se, že i tato jeho služba skončí tak jako mnohé předtím - bez zvláštních událostí. Ale osud tomu chtěl jinak ...

Noční ticho přerušil jediný výstřel. Pohraničník klesl zavražděn k zemi členem hlídky Fojtíkem, který poté zběhl do NSR.

Vojín Pavel Juhas padl smrtí hrdiny při ochraně státních hranic dne 2. 4. 1955. Jeho jméno bude navždy zapsáno na desce cti, na nejčestnějším místě v historii Pohraniční stráže a ochrany státních hranic.

Foto: červen 2009 

Dodatek...

V době kdy se událost stala nebyl v prostoru lesní porost, ale otevřený prostor do Německa. Služba probíhala ze zemního skrytého stanoviště. Naproti tomuto bylo obdobné stanoviště U.S. Army. Poté co Fojtík - syn kulaka zavraždil Juhase, přijel pro něj dle vyprávění pamětníků, jeep americké armády a odvezl jej. Žádosti o jeho vydání nebylo vyhověno ! Pomník se nachází cca 500 metrů severozápadně od bývalého dálničního přechodu Rozvadov.

Stanislav Kvasnička, KČP Planá