Glosa: Pohled z jiné perspektivy

V tomto článku bych rád podiskutoval o otázce, zda je, či není nutné chránit naše státní hranice před nežádoucími vlivy.

Někteří lidé tvrdí, že naši zemi ohrožují cizí kultury, náboženství nebo terorismus a že bychom měli na našich státních hranicích zavést přísnější kontroly a opatření. Jiní lidé naopak argumentují, že naše země je otevřená a tolerantní a že bychom měli respektovat práva a svobody ostatních. Jaký je tedy Váš názor, naši čtenáři, na tuto problematiku?

Historicky vzato, střežení na hranicích nikdy nebylo ničím neobvyklým.

Naše země byla dlouhé věky součástí různých říší a mocností, které si nárokovaly právo rozhodovat o tom, kdo smí vstoupit na jejich území a kdo nikoliv. Střežení sloužilo jako symboly moci a autority, ale také jako prostředky kontroly a represe.

Dnes je však situace naprosto odlišná. Střežení je obrana našeho státu před nekontrolovanou invazí, která postupně zaplavuje jednotlivé evropské státy a likviduje evropskou tradiční kulturu.

Jako občan této země jsem přesvědčený, že je naší prvořadou povinností bránit naše hodnoty a naše zájmy proti cizím vlivům. Nejde jen o otázku ekonomickou nebo sociální, ale také o otázku identity a důstojnosti.

Můžeme si dovolit, aby se nám zvenku vnucovala agenda, která je v přímém rozporu s našimi tradicemi a zvyky?

Můžeme připustit, aby nám někdo vnucoval lidi, kteří se nechtějí integrovat do naší společnosti a respektovat naše zákony?

Můžeme ustoupit před tlakem těch, kteří nás chtějí oslabit a rozdělit? S veškerou rozhodností prohlašuji, že nikoliv!!!

Někteří lidé si myslí, že Česká republika je příliš malá a slabá na to, aby se bránila imigračním tlakům z Německa a jiných zemí.

Tvrdí se, že je zbytečné kontrolovat hranice, protože to stejně nezabrání tomu, aby se sem dostali lidé, kteří hledají lepší život. Ale já s jistotou tvrdím, že to je nebezpečně velká chyba!

Samozřejmě, že je důležité chránit naši suverenitu a identitu, bránit si svoji rodinu, svůj domov a to i za cenu konfliktu s našimi sousedy nebo Evropskou unií. Protože dřív nebo později, například, až padne německý sociální stát, imigrantům bude naše země připadat jako dostatečně pohostinné místo A tehdy již bude na ochranu našich hranic pozdě

Obranné existenční instinkty jsou geneticky vrozené, proto podporuji střežení na hranicích jako jedno z opatření, které by mělo zajistit naši bezpečnost a svobodu. Střežení není projevem nenávisti nebo strachu, ale projevem lásky k naší vlasti a péče o naše spoluobčany, protože tento svět vůbec není bezpečným místem.

Střežení není proti nikomu, ale pro nás.

Střežení by mělo být symbolem toho, že si vážíme toho, co máme, co jsme si doma vybudovali a že si to chceme uchovat pro naše budoucí generace.

Současná politická pseudokorektnost se z nás snaží vymýtit zbytky naší národní hrdosti a pudu sebezáchovy. A bohužel se jí to nečekaně daří.

Vzpamatujeme se ještě?

Autor: František Kovář