28. 4. 2023 – Ostrava - Jih
Klub českého pohraničí Václava Soukupa Ostrava, Společnost Ludvíka Svobody Ostrava a KSČM Ostrava – Jih uspořádali pietní akce k výročí osvobození Ostravy Jihu u čtyř památníků, a to u školy na ulici Hulvácká; Břehy; Korýtko a Husarova ulice ve Výškovicích a položili kytice.
Vzpomínka na nejtěžší boje v Ostravě, a to ve Starém Zábřehu.
Večer 30. dubna mezi 20. a 21. hodinou, když Ostrava slavila své osvobození, vzplály v Zábřehu další boje. Byla tma a z Hulváckého lesa a z osady Bedřiška se prodíral nenápadně k okraji Zábřehu a dále na Hulváckou ulici vojenský oddíl Němců. Do Zábřehu na Dolní ulici dorazil také oddíl německého vojska od Nové Vsi, hájící úsek u svinovských mostů. Bylo slyšet dusot koňských kopyt. Oddíly začaly pouštět světelné rakety, obloha se naráz rozzářila. Oddíly se vzájemně spojily, přidali se i Němci ukryti v bunkrech Rütgersových závodů. Z betonových kanálů bývalého potoka Zábřežky vylezli u pekaře Šauera na Dolní ulici (dnes křižovatka ulic U Hrůbků a Dolní) němečtí vojáci. Někteří se dostali zmíněným prostorným kanalizačním potrubím až k římskokatolickému farnímu kostelu do Mičanova sadu, kde vylezli na povrch. V budově Občanské záložny (dnes MŠ U Zámku) přebýval sovětský štáb, jenž se měl stát obětí nacistů. Šlo o to, aby se německý oddíl spojil s druhým, ukrytým v Bělském lese, protože Němci byli osvobozením Mariánských Hor a Zábřehu obklíčeni v Nové Vsi a Svinově. Zábřeh byl jedinou únikovou cestou. V těchto chvílích byli v budově měšťanské školy na Hulvácké ulici dva sovětští vojáci. Strhla se střelba, jež přivolala sovětskou posádku ubytovanou ve škole na Závodní ulici (dnes Dolní). Po celou noc probíhala na tehdejších ulicích Závodní, Hulvácké, Dolní, U Zámku, Zimmlerově, Výškovické a Závoří pravidelná bitva, v níž se střílelo z automatů a těžkých kulometů, ale také z děl, tanků a kaťuší. Do Zábřehu přitáhly německé oddíly z Bělského lesa do ulice Horní, Horymírovy a Závodní. V Oráčově ulici v Hrabůvce mezitím začal další velký souboj vojsk. Obyvatelé Zábřehu strávili hrůzyplnou noc v úkrytech s pocitem nejistoty a v obavách, nevrátí-li se Němci a nebudou-li se mstít. Zuřivá bitva trvala až do rozbřesku a skončila naprostým zničením Němců. První máj skýtal hrůzný pohled na ulice plné kráterů, mrtvol, tratoliště krve, rozmetané údy, utržené hlavy, hořící auta, převrácené muniční vozy, rozházenou munici. Tu a tam stojí zničený německý tank. Na zemi leží mrtvoly koňů a mrtvoly německých vojáků. Chmurný obraz dokreslují hořící trosky vypálených domů a stodol, v níž se nalézají spálené pozůstatky německých koní, motorových vozů, ale i zásob brambor. Pohled na dílo zkázy je děsivý. Prostor kolem zábřežského kostela a Mičanův sad jsou po předchozím bombardování úplně zničeny. Tanky jezdí přes trosky a také přes mrtvoly vojáků. Míří k Výškovicím, kde probíhají poslední boje. Ztráty Němců po bojích o Zábřeh a Hrabůvku byli obrovské. Jenom na Závodní ulici se počet mrtvých německých vojáků odhadoval na dvě stě. U Horní ulice bylo pochováno 34 vojáků, jejichž kostry byly nalezeny při bagrování silnice nad Polaneckou spojkou. Vojáci leželi různě po zahradách, ulicích či polích. Ještě o žních 1945 bylo nalezeno mrtvé tělo jednoho z vojáků v poli. Na nároží dnešních ulic Dolní a Hulvácké bylo pietně pohřbeno 38 sovětských vojáků a důstojníků a dvě sovětské vojačky. Nad jejich hroby byla vztyčena mohyla. Druhá mohyla vznikla na Vysokých březích. Menší mohyly byly postaveny u stadionu ve Vítkovicích, nedaleko křižovatky tehdejších ulic Zengrova, Závodní a Česká. V listopadu 1945 byla těla sovětských vojáků exhumována a zpopelněna v ostravském krematoriu. 30. dubna 1946 byl jejich popel uložen v Památníku sovětských hrdinů v Komenského sadech. Za osvobozovacích bojů padla také řada zábřežských občanů. Jedni byli zasaženi při bombardování letadly, jiní dělostřeleckými granáty, další zasaženi střelnou zbraní. Někteří byli trefeni nepřítelem při vítáni sovětských vojáků, jiní byli příliš zvědavi a zavinili si smrt sami svou neopatrností. 20 zábřežských obyvatel, příslušníků komunistické strany, přišlo o život v nacistických koncentračních táborech a káznicích. Jména padlých zábřežských občanů jsou vryta do mramorových pamětních desek v římskokatolickém kostele v Zábřehu. Desky zde byly odhaleny v roce 1946. Před obecnou školou na Dolní ulici byl vztyčen pískovcový pomník věnovaný obětem 2. světové války z řad občanů obce. Jeho autorem je akademický architekt Rudolf Doležal. Socha zpodobňuje stojícího vězně v životní velikosti připoutaného za ruce ke kůlu. Postava je umístěna na kvádru, po jehož dvou stranách se nacházejí desky se jmény obětí války a na jeho přední straně je nápis Lidé bděte. Skulptura pochází z roku 1946 a původně stála u obecné školy na rohu dnešní Ruské a Dolní ulice. Na své nynější místo, před školu na Hulvácké ulici, byla přesunuta na konci 70. let, když musela ustoupit rozšíření ulice Ruské. Pomník je mementem na ona hrůzná válečná léta. Věřme, že se lidstvo již více neodhodlá k dalšímu světovému konfliktu.
Jan Gara KČP VS Ostrava