15. BŘEZNA 1939, POČÁTEK NEJTEMNĚJŠÍHO OBDOBÍ ČESKÝCH DĚJIN
V sobotu 15. března od 16 hodin uspořádal Klub českého pohraničí Dr. Edvarda Beneše Táborsko politické shromáždění a tryznu k připomenutí tragického období vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Sešli jseme se u památníku Lidické růže na třídě kapitána Otakara Jaroše, hrdiny SSSR, na vstupu k březové aleji, vedoucí k místu táborského popraviště. Společně s námi se tryzny účastnili zastupci některých politických stran, zejména KSČM v čele s přítelem Markem Adamem, místopředsedou JčKV KSČM a soudruhem Davidem Kubíčkem, předsedou OV KSČM Jindřichův Hradec. Byli jsme potěšeni hosty z Českých Budějovic, panem Ivanem Fabiánem, který zastupoval další politickou stranu, a sice ČSNS a její Národně sociální klub 1897. Přítomný doc. Lubomír Pána na tryzně zastupoval volební štáb politického hnutí STAČILO! Mému pozornému oku neuniklo, že zde byl také přítomen člen politického hnutí Svoboda a přímá demokracie a mladá paní z politického hnutí ČR na 1. místě. Dostavili se zástupci ČSBS, kde chci vyzvednout přítomnost
bezmála stoletého soudruha Stanislava Vodsloně z Tábora a člena krajského vedení ČSBS, přítele Ivana Fabiána, člena KČP z Českých Budějovic. Přítomni byli tak členové táborské sekce strážců míru se svými originálními plackami s holubicí míru. Byli jsme potěšeni hosty od přátelského Klubu českého pohraničí generálporučíka Inženýra Františka Šádka České Budějovice v čele s přítelem Dušanem Sigmundem, místopředsedou jejich klubu. Zajímavostí bylo odkud byli naši hosté? Dostavili se vlastenci, stoupenci míru z Tábora, Sezimova Ústí, Soběslavi, Mnichu, Českých Budějovic a Jindřichova Hradce. Osobně si vážím toho, že se dostavila zaměstnankyně Městského úřadu v Táboře a dva mladí, šikovní strážníci Městské policie Tábor, kteří zajistili, že nás nikdo neotravoval svými nechutnými poznámkami, jak zde v Táboře bývá často zvykem.
Průběh tryzny byl standardní. Byly položeny květiny k pomníku Lidické růže, vyslechli jsme si hymnu Československa, a jako novinka byl reprodukován první projev Dr. Edvarda Beneše, prezidenta Československa v Praze, dne 16. května 1945. Zaznělo mé přivítání hostů a krátké úvodní slovo. Poté vystoupil se svým krátkým, výstižným projevem přítel Marek Adam, po něm docent Lubomír Pána, přítel Ivan Fabián a nakonec přítel Dušan Sigmund. Obsahy vystoupení řečníků můžete shlédnout na přiloženém videu přítelkyně Světlany Šatné, členky našeho KČP.
Poté byli účastníci tryzny pozváni na procházku březovou alejí vedoucí k místu táborského popraviště. Zastavili jsme se u kamenných pomníčků připomínajícíh hrůzy německé okupace. U pomníčků Lidice, Ležáky, Terezín, Javoříčko, Mnich a nakonec u pomníku Na Popravišti bylo velmi stručně připomenuto co se tenkrát v době protektorátu odehrávalo. Největší pozornost jsem věnoval připomenutí taragických událostí v době heydrichiády.
V
Žižkových kasárnách v Táboře probíhaly během druhého stanného práva po atentátu
na Reinharda Heydricha od 3. června do 3. července 1942 popravy osob
odsouzených stanným soudem gestapa. Odsouzeni byli za "schvalování atentátu",
podporu a ukrývání hledaných osob, přechovávání zbraní, poslech zahraničního
rozhlasu, nesplnění přihlašovací povinnosti a jiné "Říši nepřátelské činy".
Mezi popravenými byly i některé osoby označené za "asociály" (tuláci).
Odsouzení k popravě často ani nevěděli důvod popravy, na táborské popraviště
byli posíláni i odsouzení gestapem z Českých Budějovic - např. v zápisu o
popravě 14. června 1942 bylo uvedeno: "Důvod rozsudků stanného soudu zde není
znám, neboť odsouzenci byli předáni do Tábora gestapem z Českých Budějovic."
Popravy prováděla četa složená z příslušníků ochranné policie (Schutzpolizei),
těla byla ke spálení odvážena do krematoria v Českých Budějovicích.
Celkem bylo popraveno 156 osob, z toho 20 žen (včetně MUDr. Anny Hákové všestém
měsíci těhotenství). Nejvíce lidí - celkem 27 - bylo popraveno 29.června 1942.
V závěrečném slově jsem poděkoval účastníkům za jejich návštěvu a ktrátce naznačil, že je potřeba pozorně sledovat události na bývalé sovětské Ukrajině, poněvadž fašismus a nacismus stále nebyly poraženy a dochází k jejich oživování.
Tryzna byla ukončena Husitským chorálem Ktož jsú boží bojovníci, hymnou KČP a heslem Pravda vítězí!
Autor: Zdeněk Trippé
KČP Dr. Edvarda Beneše Táborsko¨
Foto: doc. Lubomír Pána
České Budějovice