mjr. PS v. v. KVASNIČKA Stanislav st.

Přítel Stanislav Kvasnička st. se narodil a dětství prožil na středním Slovensku, v obci Vršatecké Podhradie, okr. Považská Bystrica. Po získání základního vzdělání se v Dubnici nad Váhom vyučil soustružníkem. Poté vystudoval Průmyslovou školu v Nitře.

V roce 1958 byl povolán k výkonu vojenské základní služby k 12. plánské pohraniční brigádě. Stal se pohraničníkem se zařazením u autoroty, kde mohl využít a částečně i rozvinout své znalosti a dovednosti z výkonu civilního povolání.

V závěru vojenské základní služby se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání. Během více jak tří desítek let vykonával různé, převážně týlové a technické funkce v Plané a Chodové Plané, mj. i náčelníka dílen a to až do zrušení Pohraniční stráže. Při plnění služebních úkolů byl důsledný, náročný, ale i spravedlivý. Do poměru mimo činnou službu odešel v roce 1990 v hodnosti major. Před odchodem do důchodu, byl do roku 1994 zaměstnán u firmy, kde působil jako instruktor svářečů.

V roce 1961 se oženil. S manželkou, jejíž otec v letech 1936 - 1939 byl příslušníkem Hraničářského pluku Písek, ve spořádaném a šťastném manželství vychovali syna a dceru. Syn Stanislav pokračoval v rodinné tradici ochrany státních hranic, která sahala až do první republiky. U československé pohraniční stráže prožil bezmála deset let, až do jejího zániku.

Přítel Stanislav Kvasnička st. se i po listopadovém politickém převratu hrdě hlásil ke své službě u Pohraniční stráže. Nekompromisně vystupoval proti všem kritikům a pomluvačům období socialistické výstavby.

Proto zcela logicky jeho kroky vedly ke Klubu českého pohraničí, jehož členem se stal v roce 2000. Velmi aktivně pracoval zejména v Sekci ochránců státních hranic. Jako přesvědčený vlastenec šířil myšlenky a poslání Klubu českého pohraničí v okruhu svých přátel i na veřejnosti.

Společně se svým synem a vnukem byl předním organizátorem řady Klubových akcí, mezi které mj. patřily setkávání hraničářů a tradiční Hraničářské plesy, které se pro mnohé členy, příznivce a sympatizanty postupně staly významnou společenskou událostí nejen v Chodové Plané, ale i v širokém okolí.

Přítel Stanislav Kvasnička st. byl přesvědčeným a obětavým vlastencem. Pomáhal všude, kde to bylo potřeba. Za celoživotní odpovědnou a obětavou práci ve službě příslušníka Pohraniční stráže, ale i v Klubu českého pohraničí, mu byla udělena řada státních, rezortních a klubových ocenění. Mimo jiné byl vyznamenán medailí "Za službu vlasti", "Za zásluhy o obranu vlasti", "Za zásluhy o ochranu státních hranic ČSSR" a také všemi stupni medaile "Za zásluhy o rozvoj KČP".

Celou rodinu i jeho samotného velice těžce postihlo úmrtí syna Stanislava, který po dlouhé nemoci odešel do pohraničnického nebe dne 15. srpna 2020. Za pouhé dva měsíce - dne19. října 2020 - Stanislav Kvasnička st. svého syna následoval.

Na základě záslužné celoživotní činnosti a na návrh Plzeňské Krajské rady KČP, byl Stanislav Kvasnička st. dne 20. prosince 2020 uveden do Síně slávy Klubu českého pohraničí.