kpt. PS v. v. Mgr. et Mgr. KVASNIČKA Stanislav

Stanislav Kvasnička ml. byl vychován v rodině pohraničníka, kde tradice ochrany státních hranic sahá až do období první republiky. Proto rozhodování o jeho budoucím povolání bylo jednoduché. U Pohraniční stráže sloužil od roku 1982 až do jejího zániku v roce 1992. Zastával velitelské funkce na úrovni čety, roty a praporu. Na příslušnost k této gardové složce československých ozbrojených sil byl hrdý.

Rozhodně bojoval proti kampaním vedoucím ke kriminalizaci příslušníků Pohraniční stráže, kteří při výkonu svých povinností konali v souladu s tehdejšími právními normami. To jednoznačně prokázal i v roce 2008 při obhajobě diplomové práce v závěru studia na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. I když téma "Železná opona - zvůle komunistického režimu, nebo historická nutnost", v té době nebylo "populární", odrazil všechny útoky hlavního oponenta, šéfa příslušné katedry a když bylo vyhlášeno rozhodnutí komise, že práce byla obhájena za "DVA", dodala mladá členka komise: "Konečně je na stole práce, která se vymyká současným požadavkům! Přeji si, aby ji mohli číst mladí lidé a moje děti."

Kladný ohlas má i jeho kniha "Z historie 12. brigády Pohraniční stráže Julia Fučíka Vyznamenané řádem Rudé zástavy Planá", která zachycuje historii ochrany státních hranic v "plánském" úseku Českého lesa, od roku 1945 přes vznik svazku Pohraniční stráže Planá až do jeho zániku.

Stanislav Kvasnička byl iniciátorem řady aktivit. Mezi nejznámější patřilo setkání hraničářů v Chodové Plané, spojené s dojezdem historické techniky pohraničníků, SNB a Československé lidové armády. Pozornost pravidelně budily i expozice zbraní, výstavky stejnokrojů, vyznamenání, odznaků a fotografií z historie Pohraniční stráže. Byl i předním organizátorem tradičních Hraničářských plesů, které se postupně staly významnou společenskou událostí pro Chodovou Planou a široké okolí.

Stanislav byl odpovědný funkcionář a výborný organizátor. Pracoval v národní i krajské radě, nechyběl na žádné významné klubové akci. Byl nesmírně obětavý kolegiální, kamarádský.

Za obětavou službu a práci mu byla udělena rezortní a všechna klubová vyznamenání, včetně Vlasteneckého řádu Klubu českého pohraničí.

Do Síně slávy byl uveden na návrh Plzeňské KR KČP dne 20. 12. 2020